Muzeum v Pelhřimově představuje expozici Šejnost
Muzeum Vysočiny Pelhřimov spravuje rozsáhlou sbírku medailí, plaket, plastik, modelů a kreseb z dílny významného českého sochaře-medailéra Josefa Šejnosta.
Pelhřimov, 3.6.2009 -
Josef Šejnost, rodák z Těšenova pod Křemešníkem patřil k předním českým umělcům kteří se věnovali medailérské tvorbě.
Dosavadní malá expozice tohoto umělce neodpovídala významu a hodnotě jeho díla. Po získání podstatné části pozůstalosti akademického sochaře Josefa Šejnosta a jeho syna akademického sochaře Zdeňka Šejnosta zahájilo Muzeum Vysočiny Pelhřimov budování nové a skutečně reprezentativní expozice těchto umělců. Vypracováním plánu a rozpočtu této expozice bylo přistoupeno k postupné realizaci ve čtyřech místnostech zámku Říčanských z Říčan.
Zámek pánů z Říčan
Otevírací doba:
březen – duben
Út - Pá: 9:00 - 12:00 a 13:00 - 16:00 h
So: 10:00 - 12:00 h
Ne: 13:00 - 15:00 h
květen – říjen
Út - Pá: 9:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00 h
So - Ne: 10:00 - 12:00 a 13:00 -17:00 h
českoMince Protektorátu Čechy a Morava Zajímavé ražby z Nume.cz
Mezi protektorátními mincemi nejsou až na nedostupné zkušební či pokoutné ražby ani žádné sběratelské rarity nebo alespoň vzácnosti.
Přesto jsou zajímavým dokladem nelehké doby a je s nimi spojena zajímavá historie, kterou si určitě stojí za to připomenout.
Protektorátní mince z let 1940-1945 nepatří mezi sběrateli k příliš oblíbeným ražbám. A to hned z několika důvodů. Připomínají nám dobu okupace – dobu, kdy československý stát zradou spojenců a také svou vlastní slabostí upadl do absolutní závislosti na nacistickém Německu. Ve srovnání s předválečnými československými mincemi jsou ty protektorátní nápadně strnulé až strohé a bez špetky optimismu. Ponurý vzhled má jistě na svědomí zejména unifikovaná ražba v jediném kovu – zinku, zpravidla šedě zoxidovaném. Ale také omezená nominálová škála a změněný motiv korunové mince, u které ženu „Republiku“ se snopem nahradila fádní jednička.
Po vzniku protektorátu Čechy a Morava byly pro potřeby peněžního oběhu nadále v kremnické mincovně raženy prvorepublikové mince ročníku 1938 v hodnotách 5 haléřů, 10 haléřů, 20 haléřů, 50 haléřů, 1 koruna a 5 korun. Ražba byla ukončena v průběhu roku 1940. Jejich platnost však neměla dlouhého trvání. S výjimkou stříbrných mincí, které zůstaly zákonným platidlem po celé období trvání protektorátu, ztratily prvorepublikové mince platnost v období od 31. července do 30. září 1941.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU