Medaile na návštěvu císaře Františka Josefa I. v Liberci Chyboražba medaile z roku 1891
Numismatické památky spojené se Všeobecnou zemskou a jubilejní výstavou konanou v roce 1891 v Praze patří k oblíbeným sběratelským námětům a jsou ozdobou mnohých veřejných i soukromých sbírek.
Přesto lze i dnes po více než sto dvaceti letech od konání výstavy ještě objevit při pozorném studiu sbírkových fondů dosud nepopsané exempláře (např. jiný použitý materiál, varianty provedení nápisů, opisů, detaily reliéfu a v neposlední řadě i chyboražby). Jeden takový podle mého názoru dosud neznámý exemplář bych chtěl po krátkém úvodu numismatické veřejnosti dále představit.
Všeobecná zemská a jubilejní výstava se uskutečnila v Praze ve dnech 15. 5.–18. 10. 1891. Byla to hospodářská a společenská výstava uspořádaná na oslavu jubilea první české průmyslové výstavy v Praze roku 17911. Snahy zorganizovat další podobnou výstavu v Čechách se totiž začaly objevovat již od třicátých let 19. století. Teprve až návrh z roku 1887, uspořádat výstavu na oslavu jubilea první průmyslové výstavy pod protektorátem císaře a krále Františka Josefa I. uspěl. Slavnostního zahájení výstavy se zúčastnili ministři
vídeňské vlády, poslanci zemského a říšského sněmu, představitelé české šlechty a podnikatelů. Císař František Josef I. se zahájení výstavy nezúčastnil. Výstava pak probíhala
za značného zájmu veřejnosti. Uvádí se, že výstavu navštívilo kolem 2,5 milionu platících návštěvníků. Dokonce byly dny, ve kterých jich bylo více než 50 tisíc..
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
Ján Jiskra... ... a uhorské mincovníctvo
V stredovekom Uhorsku často zastávali významné posty cudzinci, ktorí sa výraznou mierou zapísali do jeho dejín. Medzi takýchto ľudí patril aj známy vojenský veliteľ a diplomat Ján Jiskra z Brandýsa.
Do kontaktu s Uhorskom prišiel najskôr po bitke pri Lipanoch v roku 1434, kedy sa nechal naverbovať do služieb uhorského kráľa Žigmunda Luxemburského (1387-1437). V jeho službách bojoval pravdepodobne už na Balkáne. Do uhorských dejín sa výraznejšie zapísal až v roku 1440, kedy vypukla v krajine občianska vojna. V tomto období sa Uhorsko rozdelilo na dva súperiace tábory. Po smrti uhorského kráľa Albrechta (1439) sa jeho vdova Alžbeta nemienila vzdať trónu. Jej ambície narástli po tom, čo vo februári 1440 porodila už vtedy mŕtvemu Albrechtovi syna – budúceho kráľa Ladislava (z toho dôvodu sa nazýva prívlastkom Posthumus, čiže Pohrobok). Krátko po narodení ho korunovali za uhorského kráľa, s čím nesúhlasila väčšia časť šľachty. Tá povolala na trón syna poľského kráľa Vladislava, ktorý bol korunovaný za uhorského vládcu v roku 1440. Týmto aktom sa v Uhorsku začalo obdobie nepokojov a dlhotrvajúcej občianskej vojny, ktorá sa skončila až v roku 1453 uznaním Ladislav V. za právoplatného panovníka. Krátko po narodení Ladislava bol v roku 1440 pozvaný do Uhorska aj Ján Jiskra, ktorý mal chrániť jeho záujmy a nároky na trón (obr. 1). Týmto sa na scénu uhorských dejín dostala jedna z najvýznamnejších osobností polovice 15. storočia.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
PRAŽSKÁ MINCOVŇA .SK