Mincovna

BARVA ZLATA

Jakou barvu má zlato? Co má vliv na její změnu?  
Ryzí zlato má hřejivou, bohatě žlutou barvu. V slitinách s jinými kovy však může nabývat celé řady odstínů od bílé, přes žlutou až po červenou barvu. Zvláštními postupy však může získat i nečekanou modrou, černou nebo růžovou barvu.

Podobně jako malíř míchá žlutou a modrou barvu aby získal zelenou, lze smícháním různých kovů změnit barvu zlatého šperku. Přidáním mědi získává barva zlata červené tóny, stříbro a některé další kovy ji mění k bílé. Tím se ale snižuje ryzost zlata a mění se i jeho fyzikální vlastnosti.

Zlato % Stříbro % Měď % Barva
22 karátů 91.6 8.4 - Žlutá
91.6 5.5 2.8 Žlutá
91.6 3.2 5.1 Sytě žlutá
91.6 - 8.4 Růžová
18 karátů 75.0 25.0 - Žluto zelená
75.0 16.0 9.0 Bledě žlutá
75.0 12.5 12.5 Žlutá
75.0 9.0 16.0 Růžová
75.0 4.5 20.5 Červená
14 karátů 58.5 41.5 - Bledá zelená
58.5 30.0 11.5 Žlutá
58.5 9.0 32.5 Červená
9 karátů 37.5 62.5 - Bílá
37.5 55.0 7.5 Bledě žlutá
37.5 42.5 20.0 Žlutá
37.5 31.25 31.25 Zářivá žlutá
37.5 20.0 42.5 Růžová
37.5 7.5 55.0 Červená

Vliv poměru zlata, stříbra a mědi na barvu slitiny
Barva zlata
Červené zlato – červený odstín se získává přidáním mědi. Čím vyšší je obsah mědi, tím nižší je tvrdost slitiny, což někdy bývá na závadu pevnosti zlatnického výrobku.

Zelené zlato – slitina zlata se stříbrem nebo s kadmiem. Odstín zelené je ovlivňován množstvím stříbra ve slitině.

Modré zlato – slitina zlata s ocelí, obyčejně v poměru 18:6. Zvláště v Evropě byl tento odstín zlata oblíben v 19. století, kdy do módy přišly ocelové šperky.

Tumbagu – slitina zlata a mědi v poměru 4:1. Vyniká nízkou tavitelností a větší tvrdostí než jiné slitiny zlata a má matný lesk bronzu.

Purpurové zlato – tak se nazývá slitina zlata a hliníku obyčejně v poměru 18:6. Jeho barvu nelze označit jako čistě purpurovou, spíše se podobá bronzu se švestkově modrým nádechem. S purpurovým zlatem se veřejnost seznámila poprvé v roce 1937.

Bílé zlato – je slitina zlata s kovy, které ho intenzivně odbarvují, takže slitina nabývá čistě bílé barvy, je naprosto stálá na vzduchu a dá se vyleštit do vysokého lesku. Nejintenzivněji odbarvuje zlato nikl a paládium. Zřídka se přidává do slitin bílého zlata rhodium, měď a zinek. Bělozlaté slitiny jsou známy od počátku 20. století, nenašly však zpočátku ve zlatnictví oblibu, díky své tvrdosti byly spíše používány v hodinářském průmyslu jako slitiny ložiskové a pružinové. Dalším výzkumem byly získány slitiny vhodné i pro klenotnictví, zvláště jako náhražka platiny k výrobě klenotů. Bílé zlato se rozezná od platiny lučavkou královskou, která na zkušebním kameni vryp bílého zlata okamžitě rozpustí.