Trh s diamanty v Rusku nutně potřebuje státní pomoc.
Největšímu světovému producentovi diamantů De Beers klesl za šest měsíců letošního roku zisk o 99 procent na tři miliony USD (53,8 milionu Kč) a prodej surových diamantů se propadl o 57 procent na 1,4 miliardy USD.
Světová ekonomická krize má negativní vliv na maloobchodní prodej diamantových šperků i poptávku po neopracovaných kamenech.
Velkým problémům čelí i trh s drahými kameny v Rusku. Rusko přitom v tomto roce tiše překonalo společnost De Beers v roli největšího světového producenta diamantů. Ruská státní diamantová společnost Alrosa již od prosince neprodává neopracované kameny na otevřeném trhu. Místo toho jsou její diamanty uskladněny.
Ruský premiér Vladimir Putin slíbil více než miliardu dolarů na podporu nyní ztrátové produkce diamantů. Firmě Alrosa, která trpí prudkým propadem poptávky, vyčlení i přes nelehkou finanční situaci Ruska ze státní kasy 30 až 35 miliard dolarů. Putin státní pomoc přislíbil po návštěvě východosibiřského dolu Mir, kde Alrosa těží.
Alrosa představuje hlavní zdroj příjmů pro téměř milionovou oblast Jakutsko, její produkce představuje čtvrtinu celosvětového objemu.
Odborníci předpokládají, že k oživení poptávky na trhu s diamanty dojde až v roce 2011.
Rašínova reforma První československé státovky
V průběhu první světové války došlo k postupnému znehodnocování národních měn, což následně vedlo k růstu inflace.
Díky vysokému zadlužení a nedostatku zboží i surovin se většina zúčastněných zemí na podzim roku 1918 ocitla na pokraji nejen průmyslového, ale i ekonomického vyčerpání.
Hospodářským potížím se nevyhnulo ani Rakousko-Uhersko, které už 4. 8. 1914 přijalo císařské nařízení, kterým se Rakousko-Uherská banka (RUB) zbavila povinnosti krýt papírová platidla nejméně ze dvou pětin zlatem a předkládat veřejnosti týdenní a výroční výkazy o své činnosti1. Díky narůstajícímu nedostatku finančních prostředků přešel stát v polovině roku 1915 k přímým půjčkám u RUB a to formou státních dluhopisů, u kterých setrval až do konce války, kdy jeho celkový dluh vůči centrální bance dosáhl úrovně 39,3 mld. K, přičemž větší část 25 mld. K připadala na vrub průmyslově vyspělejšího Předlitavska. Uvolněná měnová politika měla mimo jiné i za následek, že zatímco v červenci 1914 představoval zlatý poklad2 Rakousko-Uherské banky 1589 mld. K a množství papírových peněz v oběhu 2,129 mld. K, tak koncem války se zlatý poklad snížil na pouhých 342 mil. K, zatímco množství bankovek vzrostlo až na 30,68 mld. K. Zlaté krytí tak během čtyř let pokleslo z původních 74 % na 1,11 %.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
PRAŽSKÁ MINCOVŇA .SK